Podle slov iniciátorů akce "demokracii nelze vyvážet, ale je možné jí podporovat“, argumentují, patrně aby se vyhnuli typickému připodobňování k americkým neokonzervativcům. Nadace EFDP by měla sdružovat neziskové organizace z celé Evropy, jejichž cílem by mělo být za prvé shánění financí a také mírová podpora "demokratického úsilí po celém světě“.

   Co si pod slovem „podpora demokratického úsilí po celém světě“ představit? Kde berou iniciátoři jistotu, že celý svět touží právě po jejich pojetí demokracie a uplatnění představy toho, jak si hrstka evropských kavárenských intelektuálů a bývalých politiků představuje svět ve své režii?

  

   Jako obvykle se ozývá univerzalistická rétorika. "Přes odlišnosti jednotlivých kultur patří respekt k lidské důstojnosti k univerzálním principům“, argumentuje předseda Evropské komise Barroso. Dejme tomu. Zkušenosti ovšem ukazují, že jsou to právě mezinárodní nátlakové "pro-democracy“ organizace a nátlakové akce, které si univerzálnost lidských práv a liberální demokracie vykládají podle sebe.

Obdobně se chová například podobná instituce, fungující ve Spojených státech – Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy – NED), organizace, která se v poslední době angažovala a angažuje zejména v oblastech východní Evropy a Kavkazu. Je to NED, který například podporuje "demokratického“ kandidáta, gruzínského prezidenta Saakašviliho. Ano, toho demokrata, který podivným způsobem vyhrává volby a nechává bít pokojné demonstranty. Ovšem demokratický je – hájí v oblasti zájmy současné vlády USA proti zlému Rusku. O faux pax NEDu v Bělorusku, nebo na Ukrajině, kde pomohl k vítězství "oranžové revoluce“, která vyprodukovala slušnou garnituru podivných politických figurek, které si z transformace Ukrajiny udělaly vlastní job, netřeba mluvit.

   Takový Lukašenko jistě není člověk hodný obdivu a je plně pochopitelné, že většině pamětníků na "říši zla“, nedělá dobře pomyšlení na evropský stát, který v 21. století vykazuje mnohé principy vlády, ne nepodobné té komunistické. Ale co s tím? Kdybychom měli odstraňovat všechny diktatury a nedemokratické režimy světa, nebudeme dělat nic jiného. A kdo bude tím spasitelem světa od všech autokracií? Spojené státy? Globální moc pro-demokratických neziskových lobby? Všichni dohromady?

  

   Nehrozí zde nebezpečí, že spasitelé sice odstraní diktátory, o kterých řeknou, že jsou diktátoři, ale sami se diktátory stanou? Mnohé indicie volají po velmi obezřetném postoji vůči jejich idealistickému nadšení. Co v jejich pojetí znamená demokracie? V současné době NED a podobná lobby vyvíjejí v Srbsku horečnou činnost, aby v předčasných volbách zabránili vítězství radikálního srbského nacionalisty Nikoliče. Máme tedy za demokracii považovat vůli většiny obyvatelstva, nebo úzké skupiny politických elit, které sami nejlépe vědí, co je pro koho dobré?

   Zakladatelé EFDP zdůrazňují, že jim jde o posilování pozic demokracie výhradně demokratickými prostředky. Co když ale šíření demokratickými prostředky selže, ba co hůř, pokud většina občanů té které země bude s poměry spokojena? A když nepomohou ani ekonomické sankce?

 

   Vyloučeno není nic a mějme proto na paměti někdejší Havlova slova:

   "Domnívám se, že existuje za NATO intervencí na Kosovu element, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární ..."

 

   Tak nějak zemí a lidí, kteří se ocitnou v hledáčku Evropské nadace pro demokracii předem lituji. Jestli skutečně úpí pod vládou autokracie a má jim být pomoženo právě importem demokracie výše zmíněného podobného typu, napadá mě přirovnání o cestě z deště pod okap.