|
POKOJNÝ ODPOČINEK?
Říká se, že kulturnost národa se pozná podle toho, jak se stará o své mrtvé. Jak jsme na tom tedy my? Jako vzorový příklad jsem si zvolil hroby a památníky vojáků na brněnském Centrálním hřbitově. Jak se tedy staráme o naše a cizí mrtvé?
Vojáci Rudé armády, padlí při osvobozování naší země od německých okupantů, jsou pohřbeni na pietním místě vyvedeném ve stylu reálného socialismu. V centrální části se nalézá cca 12 metrů vysoký pomník, na jehož vrcholu je socha rudoarmějce, po jeho stranách jsou menší památníky významných důstojníků. Za sochou je jakási „výkladní skříň“ s urnami, v nichž je uložen popel padlých důstojníků označených čísly (vzhledem k jejich velikosti by se zřejmě všechna jména na urnu nevešla). Kdysi tuto pietu doplňovala řada tanků, které byly z neznámého důvodu odstraněny. Rumunští vojáci mají skromnější pohřebiště. V centru je žulový pomník, po jehož stranách jsou pohřbeni důstojníci. Za pomníkem jsou veliké žulové desky, popsané drobným písmem jmény padlých. Hroby německých okupantů jsou jistě nejvýstavnější. Na dokonale udržovaném trávníku jsou žulové náhrobky ve tvaru kříže s vytesaným jmenným popisem (pokud jsou jména známa). Před hroby je altán s bronzovými deskami. Po stranách jsou vysázené nové stromy. V jedné části je neproniknutelné stromořadí tújí. Co se skrývá za hradbou tújí? Co je nutné skrýt, tak aby to nekazilo pietní atmosféru hrobů okupantů? Nalézá se tam důvod proč o kultuře pohřbívání píšu. Jsou tam hroby (dá-li se to tak nazvat) českých vojáků padlých během I.sv. války a krátce po ní. Hroby našich vojáků jsou neupravené. Většinou jsou porostlé různým plevelem. Hrob se skládá pouze z plechové (zkorodované) cedulky zaražené do země s mnohdy nečitelným jménem. Některé „honosnější“ jsou olemovány jakýmisi betonovými, zvětralými prefabrikáty nápadně připomínajícími olemování chodníků. Mezi těmito hroby se nalézají staré, zpola vyvrácené, náhrobky. Bližší označení pohřebiště taktéž chybí. V jedné části je mnoho zemřelých z roku 1921 a člověk se tedy jen může dohadovat, že to mohou být hroby našich legionářů, padlích během ničení sudeťáckých a maďarských vzpour, či během zákroku proti Slovenské republice. Jaký pomník mají naši legionáři? Žádný. Jen v blízkosti monumentálního pomníku Rudé armády se krčí malý pomníček s tragikomickým nápisem „Památce československých legionářů a vojáků zahraničních armád v 1. a 2. Světové válce“ s malými bronzovými plaketami (jedna se znakem čsl. Obce legionářské se svazky prutů). A odbojáři? Ti jediní z našich mají velice pěkně upravené hroby. Jen mně velice mrzí nápisy jako např. „čestné památce protifašistických bojovníků…“, který je na pomníku členů Obrany národa (ON bojovala nikoli proti fašismu, ale proti německým nacistickým okupantům a v jejich řadách bylo mnoho českých fašistů). Je smutné, pokud se převracení historie dotýká i našich hrdinů (kteří by vlastně měli bojovat proti sobě).
Abych nebyl špatně pochopen. Nevadí mi, že němečtí vojáci mají nádherné pohřebiště, to rozhodně ne, ani nechci aby se přestalo udržovat, a už vůbec (jak by si mohl nějaký pitomec myslet) je nechci ničit. Jen je mi velice líto, že naši vojáci nemají ani zdaleka tak pěkné hroby. Nechápu proč je o cizí vojáky, vojáky okupační armády, vojáky (nacistické či bolševické), kteří mohou mít na svědomí zvěrstva na našem obyvatelstvu, vzorově postaráno, zatím co hroby našich vlastních vojáků jsou v dezolátním stavu, a i kdyby udržované byly, tak v žádném případě nedosáhnou úrovně hrobů okupantů. Vojáci všech armád jsou pohřbeni lépe, než naši. Je to smutný důkaz vývoje naší společnosti a úcty k našim předkům.
Kuna
|
||